2010 zimní vandr 2010




Vansdorf-Jedlová-Svor-Mařenice-Kunratice
Car, Kachna, Marcelka, Tetřev


Den I.
Car, Kachna a Tetřev se sešli na Žižkově a za běhu a stopnutí vlaku (strojvůdci bylo posléze vzdáno dík) jsme z hlaváku vyrazili do Bakova, kde jsme přistoupili k Marcelce. Po vypití vínka jsme dorazili do Rybniště, dali sme si pivko a rum na nádraží a německým vláčkem sme se přesunuli do Vansdorfu. Dokoupili sme zásoby a vyrazili směr Jedlová, Tolštejn.
S hrůzou sme zjistili, že neexistující turistické trasy, jsou brutální. Všude bylo víc jak 60cm, místama sme se brodili aj metrovejma závějěma. Čím víc se Tetřevovi zásoby vodky se tenčili tím víc se mu klikatili nožičky. To byla předzvěst jeho ztráty. Už nemohl, Tolštejn uzavřen a my jsme vzali za vděk restauraci Slovan na Rozhledu. Bohužel uzavírali již v sedm. Tetřev skejsnul na hlavní silnici v Lesné, kde si pak ustlal u bordelu.
Po příjemném ohřátí sme se vydali směrem k Jedlové, kde sme si pod smrčky ustlali. Mráz byl v noci opravdu brutální.


Den II.
Vstáváme dopoledne, velice pomalu. Se zmrzlýma rukama to fakt šlo velmi špatně. Nemůžem se ani pořádně obout, nehořel ani vařič. Ozval se Tetřev, jež se přesunul busem do Svoru.
My mezitím šlapem do Jedlový na nádraží. Nejdřív sme se asi hodinu brodili popás po loukách, než sme našli značku. Po brutální šlapačce konečně lehce prošláplá cestička. A navíc lehce z kopce. Na nádraží otevřeno, záchrana. (sem zvědav kolik bodů bude) Dáváme pití a teplé jídlo, hrajem hru a chvíli popíjíme. Poté se přesunujem vlakem do Svoru, kde by měl být Tetřev. V nádražní hospodě vytahujem spacáky, ponožky a sušíme věci. Objevil se i Tetřev, jež celý den pil ve spodní hospodě. Kolem šesté odjíždí busem do Prahy. Je celej mokrej a vysílenej "chůzí". My sedíme do pozdních hodin a kolem deváté vyrážíme po značce do lesa. Našli sme spaní opět mezi smrčkama.


Den III.
Tuhle noc mrzlo ještě víc. ale nesněžilo. Kachna vůbec nespala, byla celá zmrzlá. Podařilo se nám rozdělat oheň. Nadlábli sme se, opekli co se dalo a kol poledne sme vyrazili. Cesta byla opět brutální, zašli sme si asi kilometr jiným směrem. Bohužel cesta nebyla protáhla a jel tudy jen jeden běžkař. Takže pořádné koleje! METROVÉ ZÁVĚJE! Nakonec pomalu prolézáme skrz Milštejn, Naději až do Mařenic, do naší oblíbené hospůdky u Tří Lip. Sme uplně promrzlí, až brutálně. Nejdřív grog, piva, jídlo a pak panáčky na zahřátí. Zahráli sme si otázky, přidali se k nám ještě dva opilci. Sušíme věci. Car si seškvařil ponožky. Pak začala pitka rumíků a švestek. Přidal se i výčepák. To byla Carova smrt, poblil se , musel být tažen a byl pracně narván do spacáku. Holky se naštěstí postarali.


Den IV.
Ráno bylo pekelné. Holky kolem 9-10tý vstali a vyrazili na horký čaj. Bylo ještě closed a tak ťápli až do Kunnersdorfu, kde dali gábl a čekali na Cara. ten klem poledne za pořádné motolice vstal a vydal se po čajíčku a malim u 3 lip, za holkama. Zhruby ve tři dorazil, stále s opicí. Nadlábli sme se a v podvečer se vyrazilo dom.


Závěrem:
TO BYL BRUTAL. Jooo ho hooo!!!!!